| Máte-li rádi príbehy Ódina, Thóra, Lokiho
a dalších postav severské mytologie, ale
v podání treba takových AMON AMARTH
vám prijdou až príliš hrubiánské ci efektní, slyšte jméno ODROERIR.
Nemecké sdružení bardu, založené v roce 1998 kytaristou MENHIR Thomasem „Fixem“ Ußfellerem, vypráví príbehy z Eddy se slyšitelnouúctou a pokorou. Nechte se houpat jejich epickými melodiemi, z nichž
cní mnohovrstevné sbory, které z jindy hrubé nemciny delají líbezný
jazyk predurcený k interpretaci Písní bohu. Nejen troufalý projekt „Götterlieder“, ale i postoje kapely se jal predstavit kytarista Stickel.
Poprvé jsem se o ODROERIR dozvedel
pred pár lety od frontmana ELUVEITIE Chrigela
Glanzmanna, který mi vás doporucil
jako kapelu, která „o své hudbe premýšlí
a podnecuje tak posluchace k tomu, aby
o ní též premýšleli“. Predpokládám, že bys
mu souhlasne prikývl, zeptám se však, jak
bys dokázal pravdivost techto slov?
Pochopitelne nás takové reference teší
a rádi bychom ze stejného duvodu odkázali k ELUVEITIE. Ackoliv není na mne, abych
právoplatnost toho tvrzení dokazoval jakkoliv
slovne, mluvit by za nás mela hlavne
hudba. Všichni do kapely a naší tvorby
vkládáme veškerou svou vášen a snažíme
se posluchace seznamovat s príbehy dávno
zapomenutými pokud možno co nejautenticteji
a se vší vážností. Což se týká
instrumentace, textu i naší pódiové prezentace.
Nejvetším zadostiucinením pro
nás je, když za námi po koncerte prijdou
fanoušci nebo treba i lidé, co nás predtím
vubec neznali, a zjistí, že na sobe nenosíme
kostýmy z nejakých fantasy lmu. Na jednom
koncerte ve Vídni za námi prišla jedna
dívka s tím, že je archeoložka a byla hodne šokovaná, když v tom koncertním šeru
a mlze poznala, že na sobe máme zodpovedne
zrekonstruované repliky skutecného
dobového ošacení. Nejradši by je prý
videla u sebe v muzeu.
Chrigel rovnež ocenil hloubku a propracovanost
vašich textu. Mužeš je shrnout
a zároven prozradit, jak navazuje aktuální
album „Götterlieder II“ na svého predchudce?
Už od pocátku se držíme témat bohaté
germánské, respektive keltské mytologie
a raného stredoveku. Nicméne dosud se
nám podarilo zpracovat jen malinkatý zlomek
toho, co jsme meli puvodne v plánu.
Debut „Laßt euch sagen aus alten Tagen…“
pojednává o rané historii naší domoviny
Durynska; vycházíme pritom z historicky
overených skutecností, ale i z mytologie
a venujeme se i nekterým bájím. S albem „Götterlieder“ jsme se pustili do obrovského
projektu Eddy. Náš kapelník Fix chtel
vytvorit její co nejdokonalejší hudební
zpracování. Puvodní plán byl takový, že
nejdríve nahrajeme „Götterlieder“ – „Písne
bohu“ a poté „Heldenlieder“ – „Písne
hrdinu“. Až když jsme se do toho pustili,
uvedomili jsme si, jak je celý projekt rozsáhlý.
Jen „Götterlieder“ od pocátku sveta
až po Ragnarök zabere tri alba, a to jsme
dosud vydali jen dve. Aktuální album „Götterlieder
II“ vypráví o Heimdallovi, strážci
sídla bohu a duhového mostu Bifröstu,
o ztráte a opetovném nalezení Thórova
kladiva Mjollniru a taky o Idunne a jejích
jablkách, která bohum zarucovala nesmrtelnost
a vecné mládí. Jedna skladba je
také o Skadi a jejím tragickém vztahu
s Njördem, další zase o vzniku asgardského
opevnení. Vyvrcholením je pak nádherná
óda na samotného Ódina.
Jakým zpusobem s Eddou pracujete? Jakým
procesem projdou originální texty, než
se stanou texty ve skladbách ODROERIR?
Vycházíme pochopitelne z ruzných nemeckých
prekladu. Cerpáme z poetické
i z prozaické Eddy, kdy jednotlivé texty trídíme
tematicky a také chronologicky a pak
je transformujeme do takové podoby, aby
pro nás byly zpívatelné. Fixovi dá velkou
práci texty upravit, aniž by je s ohledem
na jejich obsah príliš neprekrucoval.
Jak z dnešního pohledu hodnotíš váš debut?„Götterlieder“ je prece jen už hudebne
nekde jinde…
Podle me je to porád dobré album, ale
pochopitelne, nahráno je mizerne. Nerekl
bych, že by bylo stylove zase až tolik odlišné
od „Götterlieder“, zní jako ODROERIR.
Snad se nám nekdy podarí najít cas, abychom
jej znovu nahráli a vydali v reedici
s nejakými bonusovými skladbami.
Zatímco na debutu jste používali ješte
extrémní vokály, na albech „Götterlieder“
se držíte výhradne cistého zpevu, prípadne
dramatizujícího prednesu a vyprávení.
Je tomu tak proto, abyste mohli lépe predat
své sdelení?
Prostrednictvím cistého zpevu a sboru
mužeme snáze transponovat daleko více
emocí a nálad. Krome toho si nedokážu
predstavit, že v dávných casech lidé své
príbehy publiku vypráveli revem a murmurem.
Ovšem pokud by to melo splnit
svuj úcel, užijeme opet i nejaké extrémní
vokály.
Je fakt, že pri poslechu vaší hudby se mi
nejednou vybavila predstava starovekých
bardu. Jak si tuto pozici vypravece – cloveka,
který stojí mimo obsah a mimo príbeh – užíváte?
Pokud tomu tak opravdu je, znamená
to, že vše deláme správne. Protože presne
tohle je naším zámerem: vyprávet dávné
príbehy a legendy. Krome ruzných druhu
vokálu k tomu casto užíváme i samostatných
recitovaných pasáží nebo samplu,
které nám umožnují umocnit atmosféru
daného príbehu.
Jak jsi ríkal, textove dodržujete na „Götterlieder“
chronologickou kontinuitu. Snažíte
se ji cílene zachovat i po hudební stránce?
Oba díly by podle me mohly klidne vyjít
jako dvojalbum…
Vetšinovým autorem je Fix, jeho rukopis
tedy prostupuje všemi našimi skladbami.
„Götterlieder II“ je prímým pokracováním
svého predchudce, v dusledku cehož je
po všech stránkách bohatší. Obsahuje více
orchestrálních smyccu, mnohem víc akustických
instrumentací, sboru, sól, a dokonce
i tepající metalové/hardrockové rytmiky,
stejne jako ciste akustických skladeb.
Co bylo na prípravách druhého dílu nejnárocnejší?
Rozhodne nahrávání zpevu, at už sólových
nebo tech sborových. Nejsme takoví
profesionálové, abychom vše ve studiu
zvládli na první pokus a šli domu. Interpretovat
tak obtížné a extrémne komplexní
sbory byla opravdová výzva pro všechny
z nás. Fix dokonce musel nekteré aranže
menit, protože máme své limity a ne
všechno jsme byli schopni odzpívat tak,
jak bylo puvodne zamýšleno.
Vaše hudba obsahuje množství kytarových
sól, které máš na svedomí ty. Cetl jsem
spoustu názoru, že jste už málo metaloví.
Jsou pro tebe sóla urcitou pripomínkou
toho, že se stále považujete za metalovou
kapelu, nebo mají i konkrétní narativní
význam?
Podle me sóla vedoucích nástroju
do hudby proste jednoznacne patrí, nejde
o nic, co by melo být typicky metalové.
Vždyt spousta metalových kapel sóla
vubec nepoužívá. Je to pouze otázka
vkusu.
Vzpomeneš si, s jakými ambicemi jste kapelu
zakládali, a dokážeš zhodnotit, zdali
se vám je darí naplnovat?
Fix kapelu založil v roce 1998, aby jejím
prostrednictvím zhudebnil své predstavy
o raném stredoveku, o dejinách a mýtech
této doby. Prestože se nám nepodarilo
zpracovat ani polovinu plánovaných témat,
náš vývoj je ustálený a plynulý. Jsme
rádi, že se nám podarilo najít vydavatele,
pro kterého je naše kreativita na prvním
míste. Máme možnost koncertovat a vyrazit
na turné, jako kapela spolecne rosteme
a oslovujeme lidi skrze naši hudbu. Co víc
si muže muzikant prát…
Václav Tesař
|